Deník Sáry: Kuřba jako poděkování šéfikovi

Měla jsem u něj velký dluh, pomohl mi dostat se na jednu z nejlepších pozic ve firmě. Někteří zaměstnanci čekají na takovou šanci spoustu let, někteří se sem nedostanou vůbec, natož já jako čerstvá absolventka. Na rovinu si o nic neřekl, ale já věděla, s jakou chutí mi kouká při každé příležitosti do výstřihu, když jedeme ráno výtahem. Hm, osobní asistentka.

V temné kanceláři jsem si ho svlékla. Klečím na kolenou a nevím, jak začít – já, která vykouřila tolik ptáků. Jemně začnu jazykem škádlit hlavičku, olíznu ho po celé délce, a pak si ho zasunu jen na kousek do pusy.

Rukama mu projedu koule, horkou pusinkou se věnuju i spodní straně. Znovu ho vsaju do pusy, pomalu začnu pohybovat hlavou, jazykem ho objedu, a rukama si pomáhám. Strčím si ho hluboko do krku, jen abych celou věc mohla zopakovat a ještě chvilku ho trápit.

Střídám pomalé a rychlé, krátké a hluboké zásuny. Olizuju ho uvnitř své pusy, pak na něj trochu fouknu. Jednou rukou ho honím, druhou mu jezdím po svalnatém břiše. Stále zrychluji, jazykem dráždím žalud, a za chvilku mi vytéká z koutku jeho sperma.

Věřím, že jsem šéfovi udělala radost,

Vaše Sára

Podívejte se i na další díly našeho seriálu Deníky českých holek!